Tajemství Velkého Fonta
Když říkám, že jsem byl odkojen prsem a mlíčím Jaroslava Foglara, není to jen trapný pokus o humornou nadsázku, ale zároveň konstatování prosté skutečnosti. Positivní vzory, přístupné každému citlivému čtenáři ve vysněných postavách Rikitana, Roye, Luďka, Tapina, Ládi, Jiřího a dalších, představovaly sice nedostižný, přesto však nesmírně důležitý ideál seberozvoje. Morální nároky, jež na své čtenářstvo Foglar kladl, se na dlouho staly utajeným rámcem mého života a etickým kompasem, který mne naváděl po různých stezkách, jimiž jsem kráčel k děsivě neromantické dospělosti.
Esej o foglarismu, grafickém designu i alkoholismu jsem připravil u příležitosti souborného vydání Rychlých šípů Jana Fischera. Šitý svazek má 56 stran textu a 16 stránek příloh a vyšel v drobném nákladu jako příležitostný tisk, určený zejména pro okruh mých foglarovských přátel. Ke knížce přidávám pět fotografií „skutečných“ Rychlých šípů, které ve čtyřicátých letech nafotil Wabi Stárka, aby se po osmdesáti letech dočkaly kolorování.
práce Text, grafická úprava, sazba
písmo Mikser
rok 2021
